Otázky a odpovědi k tomuto článku

7. prosince 2009 v 21:06 | Tomáš Bílek |  --- aktuální ---
Výběr z nejzajímavějších reakcí na tento článek
Měli bychom argumentovat Novým Zákonem, kde je homosexuální chování jasně odsouzeno. Pro křesťana tkví základní rozdíl mezi hříchem a hříšníkem. Hřích je zlo, které je nutno pojmenovat a bojovat proti němu. Hříšník je můj bližní, kterého musím milovat a snažit se mu pomoci. Tedy: homosexuální chování je hřích a zlo. Ten, kdo se jej dopouští je nešťastný člověk, který potřebuje naši pomoc a lásku - ale rozhodně ne opovržení. Konec konců - hříšníci jsme všichni, že? Ještě je třeba se zastavit u pojmů homosexualita a homosexuální chování. Homosexualita je patrně (a většinou) vrozená, je to nemoc duše (v náboženském smyslu). Za ni člověk nemůže. Ale je jen na něm, jak se s ní vyrovná. Homosexuální chování je vědomý skutek, za který je člověk plně zodpovědný.
Odpověď: Možná máte pravdu, můj článek totiž otázku hříšnosti homosexuality explicitně neřešil. Leč posuďte, jsou dlouhé vlasy pro muže hanbou? Musíme být hodně hříšní, aby nás i zaměstnanci Celní správy předešli do Božího království? Má žena v křesťanském sboru mlčet a zeptat se až doma, pokud něčemu nerozumí? Chci říci toto, pohlavní styk mezi muži byl v tehdejší kultuře vnímán dosti odlišně, obvykle nešlo o vztahy dvou zralých mužů, ale spíše o módní vydržování si mladých chlapců. Můžete říci, že hom.styk nazývá Pavel "protipřirozeným" a "hanebným," ale nenazývá takto explicitně právě zmíněné dlouhé vlasy a přikrývku hlavy?
Nejsem homosexuál, proto nemám důvod zkoumat, zda jsou skutky z toho plynoucí něčím "hříchem". Nejsem jeho soudce.
Odpověď: Otázka však zní, jestli nemáte důvod zkoumat, zda jsou ty vaše skutky "hříchem." Neboť, používáte-li termínu "hřích," pak patrně akceptujete i další křesťanskou terminologii: třeba možnost volby každého člověka "přijmout spasení" či "žít dle svých choutek a poživačnosti a být bohem sám sobě."
Překvapivě přemýšlivý článek Problém je podle mého názoru v tom, že podstatou mužské heterosexuality je právě instinktivní odpor k homosexualitě. Heterosexuál má k homosexuálnímu chování podobný vztah, jako k pojídání fekálií.
Odpověď: Docela jste mi svým příměrem k fekáliím hnul žlučí. Ale pokud máte, nedej Bože, pravdu a hetero muži skutečně vnímají milování homo-mužů jako pojídání fekálií, pak si dokážu představit, že má Západ zaděláno na novou kulturní válku. Gayové se budou "emancipovaně" dokázat společnosti, že je to něco krásného a vzrušujícího a hetero-muži odloží politickou korektnost a začnou bojovat proti propagaci fekálií např.v oné mainstreamové kultuře. No, nechci vidět ty konce
Být křesťan a homosexuál asi není jednoduché. Upřímně vám toto dilema nezávidím. Jinak za sebe - mám pocit určitého fyzického odporu, pokud bych měl být svědkem fyzických projevů homosexuálního vztahu, i tak nevinných jako líbání. Snad by moji přátelé gayové potvrdili, že se k nim chovám zcela normálně, ale toto je mi prostě fyzicky nepříjemné. Může to být samozřejmě dáno vžitými normami, ale může jít a myslím že spíše jde o instinktivní reakci. Tomu odpovídá nakonec i autorův průhled do historie. Osobně vnímám homosexualitu jako zatím neléčitelnou nemoc, z toho úhlu pohledu pak i její projevy ve vztazích by měly být spíše zakrývány, než zcela volně prezentovány. A také by šlo z toho lépe pochopit, že negativní pohled na homosexualitu může být geneticky podložen, podobně jako se instinktivně vyhýbáme některým jiným typům jednání, spojeným s nemocí. A snad jen nakonec k těm umělcům - je to hloupé, ale snad ne vyloženě špatné, když gay zpívá o hetero lásce. Vždyť nakonec třeba cukrář nemusí mít rád sladké, hospodským může být i abstinent :-), když se zkrátka někdo živí zpěvem, tak holt zpívá to, co se líbí ostatním
Odpověď: No jo Kamile, komerce je holt komerce. To k vašemu poslednímu odstavci. Jinak, myslím, že se zde nabízí téma na zajímavou vědeckou práci, totiž zjistit, zda ty nepříjemné pocity, o kterých píšete , jsou dány vžitými normami nebo přirozeným (objektivním) odporem. Leč, jak jsem napsal v článku, podobné bádání by v dnešní době bylo politicky nekorektní a granty byste mohl shánět leda tak v Polsku. A bude hůř. Přiznám se, že mě to lidsky štve, když čtu o vašem "fyzickém odporu." Prostě, na mě působí líbání dvou mužů příjemně a pokud tyto projevy na ulici a v mainstreamové kultuře nevidím, něco mi tady nehraje. Nemůžu se identifikovat s podobně smýšlejícími společenskými vzory. Proto tolik selhává ten příměr k nemoci, proto také gay lobby protlačilo vyškrtnutí homosexuality ze seznamu nemocí. Prostě, zohavený člověk (například), nemá potřebu považovat svůj stav za normální a chce se identifikovat se zdravými vzory. U gayů je tomu však zatraceně jinak
S čím se chcete identifikovat? O co usilujete když vás nikdo neutlačuje? Proti čemu chcete pořád bojovat? Myslíte že neustálím předestíráním svých problémů heterosexuální většině dosáhnete toho že se lidé budou s láskou a zalíbením dívat na dva líbající se kluky (u holek to takové není tam se větší citovost předpokládá)
Odpověď: osobně usiluji o to, aby homosexuál neměl strach sebevědomě přiznat svou homosexualitu (třeba i přirozeným projevem na ulici, nikoliv však projevem netaktním a exhibicionistickým). Jedinou legitimní alternativu nabízí gayovi uznání heterosexuality jako biologicky "vyšší formy," nebo jediného modelu, který Bůh požehná. Pak se dobrovolně (nikoliv ze strachu a z potlačené identity) vzdá přirozeného projevu. Homofobie však není legitimní alternativou.
Bohužel výzkum této problematiky je fanatiky politické korektnosti momentálně prakticky blokován. Překvapivě mnoho by k tomu možná mohla říct populační genetika, nebo pokusy o aplikaci teorií o genové evoluci. Snad v další generaci "politicky korektní" blbouni korektně vymřou ...
Odpověď: Jenže politická korektnost má své příčiny. Je-li vůči gayům uplatňována homofobie, reagují přemrštěně a pomocí své lobby podněcují k této přemrštěnosti (úzkostlivého vyhýbání se každému náznaku homofobie) i neolevicové politické a mediální kruhy
Autor, ač křesťan, je dalek se pod tento výklad Bible podepsat. Obávám se, že je spousta křesťanů, kteří cítí rozpor některých věcí v Bibli, ale přecházejí to, což je z hlediska víry v Boha dost problematické
Odpověď: Pokud mě chcete kritizovat, přečtěte si laskavě, jak jsem ke své formulaci "dalek se podepsat" došel. Např.zde: http://www.getsemany.cz/node/2023 a nebo po prozkoumání této studie: http://www.gaychristian.net/justins_view.php
Líbání bylo mezi mafiány zpočátku běžným obřadem při jejich setkání. Po čase ale od toho upustili (na veřejnosti, nikoliv v soukromí), protože společnost se na ně začala dívat divně. Zřejmě v souvislosti s šířením homosexuality. Ovšem komunističtí pohlaváři se nikdy o reakce veřejnosti nezajímali a upozornit je na ně, to si nikdo netroufal...
Odpověď: Jak jinak,lépe býti mafiánem než homosexuálem, že? Tedy z hlediska prestiže. Btw, slovo "podporovat," jsem napsal s plnou vahou, vědomě jsem vynechal slůvko "tolerovat." Důvod? Např.zde: http://www.lidovky.cz/homofobie-suzuje-skoly-0vt-/ln_noviny.asp?c=A090430_000019_ln_noviny_sko&klic=231321&mes=090430_0
Pan Bílek napíše poměrně provokativní článek, a pak se rozčiluje, když na něj lidi reagují a používají přitom slova, která se normálně všude používají. Proč to ten člověk dělá? (v diskusi byli místy označováni gayové vulgárními výrazy , pozn.aut.)
Odpověď: Možná se jen nechci smířit s tím, že pokud je někdo častován hanlivě, není to v pořádku. Možná jsem naivní, pokud se s tím nesmířím, ale já už takový jsem. Jde o princip. I když to pár poznámkami v této diskusi asi nezměním.
Nic proti, je to věc každého rozumného dospělého člověka. Jako ostatně všechno, co se děje mezi lidmi, pokud to neubližuje druhému člověku, by mělo být podle mě dovoleno. Ovšem: ty hnusné pedofily, bych kastrovala - možná i vlastnoručně. Ovšem: pedofil magor je mi o setinu promile méně odporný a je méně zvrhlý, než pedofil profík, který se skrývá za kostelní kvádro
Odpověď: Aleno, měla byste trochu přemýšlet nad tím, co byste dělala v kůži těchto pedofilů vy. Jinak vám mohu doporučit jiný svůj článek, který se podobnou problematikou zabývá: http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-prava-sexualnich-deviantu-dxz-/p_spolecnost.asp?c=A071026_103058_p_spolecnost_wag
Sadista a pedofil jsou naštěstí dvě různé deviace, zcela odlišné míry nebezpečnosti. Sadistický pedofil je naštěstí poměrně vzácná, jistě velmi odporná a nebezpečná varianta. "Obyčejný" pedofil bývá naopak poměrně často prostě člověkem, který má jen tragický sklon být citově přitahován k někomu, s kým vztah nemůže a nesmí navázat.
Odpověď: To ovšem nic nemění na faktu, že i ten sadista je stále ještě člověk. Neboť polský premiér ve své zlosti řekl (parafrázuji): "Toto už ani nejsou lidé." Nezbývá, než sadistického pedofila držet doživotně v léčebně a přistupovat k němu v duchu lékařské a lidské etiky
"Prostě, zohavený člověk (například), nemá potřebu považovat svůj stav za normální a chce se identifikovat se zdravými vzory." Tohle ovsem platí především pro fyzická onemocnění a vady. U překvapivého množství psychických onemocnění naopak pacienti považují svůj stav za zcela normální a pokud mají potřebu se identifikovat, tak jejich vzorem budou lidé se stejnou poruchou.
Odpověď: Ano, to je relevantní argument. Proto také ve svém článku připouštím, že homosexuální projevy na veřejnosti opravdu nejsou nutně ten jediný správný ideál
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama